Okresní úřad je pro veřejnost za  určitých podmínek opět otevřen -  osobní jednání je možné jen po dojednání temínu.

Další informace na: OTVÍRACÍ DOBY A ADRESY PRACOVIŠŤ

 

HISTORIE OKRESU FREYUNG-GRAFENAU

Jako u většiny středohorských oblasti jižního Německa začíná historie dnešního okresu Freyung-Grafenau jeho osidlováním ve středověku. Naproti tomu široce rozšířené mínění o osídlení Bavorského lesa již v době kamenné anebo pozdější keltské nelze zatím archelogicky doložit.

Nálezy pazourků a keramických střepů na mnoha místech sice svědčí o přítomnosti lidí v prehistorické době, ale pro průkazné dlouhodobé osídlení chybí doložitelné důkazy. Mnoho úlomků pazourků bylo totiž v době středověku použito společně s vápnem jako hnojivo na pole.  Množství nálezů kamenných a bronzových oštěpů („hromové klíny“) je dokladem pověry o jejich kouzelné moci, měly chránit před bleskem uložením na exponovaných místech v domech či stájích. Za tímto účelem je sem z daleka dopravovali podomní handlíři. Jisté je, že již dříve vedly Bavorským lesem obchodní cesty směrem do Čech. V raném středověku se po nich přepravovala hlavně sůl. Tyto tzv. Zlaté stezky patřily k významným obchodním cestám v oblasti jižního Německa.

POD PASOVSKÝM BISKUPSTVÍM

Do 11. století patřila oblast mezi Dunajem, Roklanem a Třístoličníkem tzv. Severní les králi. 1010 byla oblast určená k odlesnění východně od Ilzu darována říšskému pasovskému klášteru Niedenburg a na přelomu 13. století přešla tak do vlastnictví pasovských biskupů. Pasovští knížecí biskupové měli velký zájem  na zúrodnění této zřídka osídlené lesnaté oblasti o podporovali její mýcení a osidlování. Z této doby jsou i jména založených obcí, která končí německou příponou „-reut“ od něm. roden /mýtit. Hranice Bavorska se sousedícími Rakouskem a Čechami byly po staletí zdrojem sporů. Teprve za vlády knížete biskupa kardinála Leopolda Ernsta hraběte z Firmianu se podařilo v r. 1767 hranici s Čechy závazně stanovit. Tomuto knížeti biskupovi se podařilo vykoupit i zastavené rakouské panství se správním soudem v Jandelsbrunnu. Hlavním sídlem opatství byl městys Waldkirchen, který ležel na hlavním tahu „zlaté stezky“.

Hrady knížat biskupů Fürsteneck a Wolfstein, založené na ochranu územní hranice okolo roku 1200, byly ve 14.století sídlem knížecích správních soudů, pod jež spadaly městys Perlesreut a Freyung. Svou zvláštní správní pozici  měl jen Waldkirchen. Jako jediná obec regionu byl městys v letech 1460-1470 obehnán městskými hradbami. Zbytky hradeb jsou ještě dnes zřetelné.

Od roku 1806 bavorskými poddanými

Po sekularizaci v roce 1803 bylo biskupské knížecí panství Pasov  zrušeno a oblast  spadala pod velkovévodství Salzburg-Toskana. Poprvé od roku 1806 se stávají obyvatelé Wolfsteinského regionu bavorskými "poddanými".

Oblast západně od Ilzu, původně také království, byla od roku 1000 součástí  formbacherského hrabství Windberg. Když rod Formbacherů kolem r.1180 vymřel, připadla hrabatům z Andechs-Meran, po nich je dostává v r. 1207 biskupské knížectví Pasov. Pasov rozdělil hrabství a daroval oblast horního toku ve stejném roce jako léno s hradem Bärnstein Halserům. Tito založili ještě ve 13. stol. městys Schönberg a přidělil jednotlivé statky a oblasti určené k mýcení vlastnímu služebnictvu. 1375 hrabata z Halsu vymřela. Hlavním dědicem byl lankrabě Johann z Leuchtenbergu, který „v Asang“, nebezpečí požáru založil městys Grafenau. Jeho zásluhou a přímluvou přidělil císař Karel IV. tomuto ještě mladému městysu 1376 královská práva. 1396 založil  Leuchtenbergerům klášter Sankt Oswald. Tento ležel později na obchodní cestě zvané „Gulden Strass“, která vedla nejprve z Pasova-Hals, později z Vilshofenu přes Grafenau do Západních Čech. 1417 prodali Leuchtenbergerové jejich úřady Ranfels a Bärnstein spolu s městem Grafenau a městysem Schönbergem pánům z Ortenburgeru, od kterých je pak v r. 1438 získali bavorští vévodové. Tito přidělili panství Grafenau jejich úřadu ve Straubingu a dosadili na hrady Bärnstein a Dießenstein správní soudce.

Od Krajského úřadu k okresu

Do  20.století se skládal nynější okres Freyung-Grafenau ze dvou okresů Wolfstein a Grafenau. Snahy zjednodušít veřejnou správu okresů dolního Bavorského lesa byly již za dob, kdy se okresy jmenovaly "královské okresní soudy" respektive  (od roku 1862 do 1938) „Krajské úřady“. V roce 1959 bylo poprvé diskutováno a spojení okresů Grafenau a Wolfstein. O deset let později započalo plánování nové komunální struktury v Bavorsku. Se souhlasem  okresní rady  disponovala bavorská státní vláda právním nařízením z 27. prosince 1971 o spojení okresů Grafenau a Wolfstein od 1. července 1972. 11. června 1972 zvolilo obyvatelstvo 50 nových okresních členů rady stejně jako dosavadního okresního radu starého okresu  Wolfstein, Franze Schumertla, novým okresním radou. 27. října 1972 rozhodl okresní rada nového okresu na 3. veřejné schůzi v Grafenau 33 hlasy ku 15 hlasům o novém jméně okresu Freyung-Grafenau, navrženém CSU-frakcí. Sídlem okresní správy bylo současně zvoleno město Freyung dosavadní sídlo okresní správy Wolfstein.

Obyvatelé Wolfsteinské oblasti a oblasti Grafenau žili po staletí teritoriálně a historicky odděleně.  Tento lid měl ještě dlouho v povědomí starou hranici mezi obyvateli biskupství a Bavory. Spojovala je velká láska k horské přírodě a práci, která se zabývala zemědělstvím, chovem dobytka a prací v lese. Od 15. stol. bylo využíváno přírodního bohatství k práci ve sklářských hutích, plánovaného využití a plavby dřeva (od 18. století) a také zpracování a opracování dřeva. V 19. století byly konečně vybudovány i železnice a silnice do těchto horských oblastí a propojily ji s "okolním světem" a umožnily rozumnou míru industrializace.

Již v polovině 19. století objevili Bavorský les první turisté. Ale cestovní ruch v okresech Wolfstein a Grafenau se započal rozvíjet teprve se založením Národního parku Bavorský les v roce 1970. Ten se dnes řadí k nejdůležitějším hospodářským odvětvím regionu. Až do konce 90. let 20.století v období studené války byla tato oblast vytlačena na okraj Evropy, od pádu Železné opony leží opět uprostřed Evropy.

Téměř 50 let okresu Freyung-Grafenau - vývoj ve středu Evropy

Okres Freyung-Grafenau se mohl v roce 2017 ohlédnout za obdobím 45 let své existence. Není to žádné klasické datum jubileí a velkých oslav, ale přece jen příležitost ukázat, kde se dnes okres nachází a jak chce v budoucnu plnit svůj úkol.

Dnešní okres vznikl v roce 1972 ze dvou samostatných okresů Grafenau a Wolfstein v návaznosti na územněsprávní reformu v Bavorsku . Oblast okresu Wolfstein patřila do roku 1803 panství Pasova, oproti tomu Grafenau kurfiřství Bavorska. Této podstatné a hluboké reformě ve struktuře, jakou je sloučení dvou okresů předcházejí vždy živé diskuze a angažovaná obhajoba místních zájmů. Proto mělo toto sloučení obou historicky odlišně vzniklých okresů pro "zakládajícího" okresního radu Franze Schumertla nejvyšší prioritu. Úkol, který je možný zvládnout jen pomalými kroky a vyžadující velký cit. Přes všechny výhrady v politických táborech se okresní rada, vedoucí politických stran a členové okresního zastupitelstva snažili o co nejlepší výsledek pro nově vzniklý okres. Nově vzniklý okres byla "svatba" z nutnosti a z rozumu.  Aby bylo možné dosáhnout kvalitního a trvalého vztahu, záleželo vše na obyvatelích a politicky zodpovědných osobách. Teprve po dlouhé době vzniklo společné povědomí o sounáležitosti, jaké je bezpodmínečně nutné k dalšímu úspěšnému vývoji okresu.

Dnes žije ve 25 městech, městysech a obcích okresu kolem 78.000 obyvatel. Díky píly, angažovanosti a úspěšné práci všech institucí, spolků a svazů vykazuje okres   úspěšnou bilanci své politické struktury, kterou je možné dále prezentovat a považovat ji za solidní základ plynulého a trvalého vývoje. Okres Freyung-Grafenau je nejvýchodnějším okresem Svobodného státu Bavorsko. Skrze studenou válku a hermeticky uzavřené hranice byl "vytlačen" na nejzazší okraj Evropy. Situace se však změnila s pádem Železné opony. Okres se opět ocitl ve středu Evropy.  Od vstupu Čech do Evropské unie v roce 2004 a odbouráním hraničních kontrol úměrně vzrostla i hospodářská propojenost se sousední zemí.

Za hranice

V rámci interkomunální spolupráce je třeba zdůraznit založení EUREGIA v roce 1994 jako trilaterální, komunální společnosti v příhraničí Bavorska, Čech a Rakouska. Hlavním cílem „EUREGIO BAVORSKÝ LES – ŠUMAVA - SPODNÍ INN“ je podpora zahraniční komunální spolupráce. Takto se má oživit vše společné z historie, kultury a veřejného života. Činnost je inspirována evropskou myšlenkou a dobrým sousedstvím.

 

Založením Evropského regionu Dunaj - Vltava 30. července 2012 se posunul náš okres do středu Evropy. Nový Evropský region je trilaterální, politická, pracovní organizace sedmi regionů z Čech, Rakouska a Bavorska. Je chápána jako informační platforma, podpůrná a inspirační organizace k rozšíření a prohloubení stávajících forem spolupráce. Díky své geografické poloze na společné hranici s Čechami a Rakouskem zaujímá okres Freyung - Grafenau zvláštní pozici. To nyní znamená dále zintenzivňovat kooperaci se sousedními regiony v oblasti politiky, veřejné správy, vzdělání a hospodářství.

Stručně řečeno zjišťujeme, že okres Freyung-Grafenau i přes svou krátkou historii, dokládá velmi úspěšnou a pozitivní bilanci. Ta je solidním základem pro trvalý rozvoj okresu. Nyní to znamená udržet , co jsme společně vybudovali a na straně druhé, dát nové impulsy a tím mladým lidem poskytnout do budoucna novou perpektivu v našem regionu.

Landkreis FRG Wappen © 2020 Landratsamt Freyung-Grafenau VydavatelÚvodní stránka |